Metodika
Data, vzorce, zdroje. Otevřeně.
Žádná černá skříňka. Všechno, co na stránce uvidíte, si můžete nezávisle ověřit — z veřejných zdrojů nebo replikací výpočtu.
01. Data a zdroje
Veřejné zdroje, každý s vlastní licencí.
| Zdroj | Obsah | Rozsah |
|---|---|---|
| Policie ČR | Datová sada nehod — lokace, závažnost, druh, příčina, škoda | 2015 – dnes |
| ŘSD | Silniční síť a údaje o intenzitě dopravy (sčítání) | Síť aktuální, sčítání 2020 a 2025 |
| TSK hl. m. Prahy | Intenzity dopravy na úsecích a křižovatkách sledované sítě Prahy | sčítání 2016 – 2025 |
| IPR Praha | Osy ulic — geometrie úseků a křižovatek sítě TSK (CC BY 4.0) | aktuální |
| CDV | Jednotkové ztráty na usmrcenou a zraněnou osobu, ročně aktualizované | 2015 – 2024 |
| Meteorologická data | Historické počasí z reanalýzy ERA5-Land (Copernicus); předpověď z modelu ICON-EU (DWD) přes Open-Meteo | 2015 – dnes, předpověď 48 h |
| ČÚZK | Digitální model reliéfu DMR 5G — výškový profil úseku v předpovědi rizika | aktuální |
02. Prostorové spárování
Jak nehoda najde svůj úsek.
Každá nehoda z Policie ČR je bodem v mapě. Kolem nehody se vytvoří pásmo 15 m a nehoda se přiřadí přímo ke sčítacímu úseku ŘSD, který pásmo protne. Pokud jich pásmo protne víc, rozhoduje nejbližší. Pokud pásmo neprotne žádný sčítací úsek, nehoda ukazatele nemá — na větší vzdálenost se úsek nedohledává.
Délka úseku L ve vzorcích je délka sčítacího úseku ŘSD (DELKA_SU). U dálnic a směrově dělených silnic se délka nezapočítává za oba jízdní pásy.
Tím získáváme dataset, ve kterém je každá přiřazená nehoda navázaná na konkrétní sčítací úsek — to je podmínka pro výpočet všech ukazatelů na úrovni úseku.
Praha (síť TSK): nehoda, která leží do 15 m od uzlu sítě TSK, patří křižovatce. Ostatní nehody se přiřazují úsekům TSK stejným pravidlem jako ve zbytku republiky. Intenzita křižovatky je součet vjíždějících vozidel, ukazatel křižovatky se proto vztahuje k milionu vjezdů. TSK udává intenzitu za průměrný pracovní den; na roční průměr denních intenzit se přepočítává koeficientem podle TP 189 pro místní komunikace.
03. Vzorce ukazatelů
Tři ukazatele, každý odpovídá na jinou otázku.
Jednotka: nehody na milion vozokilometrů za rok. Odpovídá otázce „Jaká je nehodovost na úseku vzhledem k expozici vozidel?“
Smrtelné nehody vážou 130×, těžce zraněné 70× — index respektuje závažnost, ne jen počet.
Konkrétní hodnoty AF, AS, AM 2015–2024 jsou v tabulce níže.
CDV jednotkové náklady 2015 – 2024 (Kč)
Ztráta na osobu, jak ji zveřejňuje CDV: AF = usmrcený, AS = těžce zraněný, AM = lehce zraněný. V ukazateli H se sazba násobí počtem nehod podle nejtěžšího následku. Pro nehody z let 2025–2026 se používají sazby 2024. Metodická diskontinuita v letech 2020 – 2021 (zavedení WTP průzkumu).
| Rok | AF (usmrcený) | AS (těžce zraněný) | AM (lehce zraněný) |
|---|---|---|---|
| 2015 | 20 790 000 | 5 033 600 | 649 800 |
| 2016 | 19 411 000 | 5 094 200 | 668 500 |
| 2017 | 19 784 000 | 5 097 500 | 716 700 |
| 2018 | 22 534 000 | 5 983 000 | 739 700 |
| 2019 | 25 041 000 | 5 567 000 | 809 000 |
| 2020 | 35 021 000 | 5 800 000 | 362 600 |
| 2021 | 58 235 000 | 12 211 000 | 575 600 |
| 2022 | 66 763 000 | 13 847 000 | 655 000 |
| 2023 | 75 000 000 | 16 575 000 | 1 544 000 |
| 2024 | 78 184 600 | 16 002 300 | 749 000 |
04. Vztahy mezi metrikami
Spearmanova pořadová korelace mezi RSI, H, RAR a počtem nehod.
Pokud by všechny ukazatele vyjadřovaly totéž, stačil by jeden. Každý však popisuje jinou stránku úseku a míra jejich vzájemné podobnosti se mění podle aplikovaného filtru. Korelační pohled v aplikaci respektuje aktivní filtr a umožňuje ověřit vztahy v různých řezech sítě.
- RSI a H jsou metodicky příbuzné — váhy závažnosti se podobají koeficientům CDV. Velmi silná korelace je tedy očekávaná a slouží jako kontrola konzistence dat.
- RAR vs. počet nehod — slabší vztah ukazuje, že úseky s nejvyšším počtem nehod nemusí být nejrizikovější ve vztahu k expozici dopravy (záleží na intenzitě provozu).
- Přepínač Po závažnosti oddělí korelace zvlášť pro smrtelné, těžké, lehké a hmotné nehody.
- Silná vazba RSI–H je zároveň důvodem, proč je nad indikátory postaven kompozitní index TOPSIS — spojí oba ukazatele do jediného ukazatele závažnosti, aby se stejná informace nezapočítala dvakrát.
05. Kompozitní index
TOPSIS — jedno pořadí ze tří nezávislých kritérií.
Ukazatele RSI a H měří v zásadě totéž — jak závažné jsou následky nehod na úseku. Na referenčním vzorku (Středočeský kraj, rok 2023, 416 úseků s nehodou se zraněním) je jejich pořadová (Spearmanova) korelace ρ = 0,98. Kdo je sečte do jednoho skóre, započítá závažnost dvakrát — a v pořadí se pak dostanou nahoru úseky, které vynikají jen v této jedné vlastnosti.
Metoda TOPSIS (Technique for Order of Preference by Similarity to Ideal Solution) tomu předchází: dvojici, která měří totéž, nejprve spojí do jediného ukazatele závažnosti a úseky pak řadí podle tří kritérií, z nichž každé popisuje jinou stránku rizika. Výsledkem je jedno číslo mezi 0 a 1 a z něj pořadí, kde 1. místo patří nejrizikovějšímu úseku ve zvoleném výběru. V aplikaci je index dostupný jako řaditelný sloupec v tabulce úseků, jako volba obarvení mapy a jako hodnota v detailu úseku.
Tři nezávislá kritéria
Počet nehod se zraněním vztažený k tomu, kolik vozidel úsekem projede a jak je úsek dlouhý. Rušná dálnice tak není automaticky rizikovější než krátká silnice s menším provozem.
Jediný ukazatel závažnosti odvozený z dvojice RSI a H. Na referenčním vzorku zastupuje 95,3 % informace, kterou obě metriky nesou společně — proto do pořadí vstupuje jednou, ne dvakrát.
Kolik nehod se zraněním na úseku vůbec bylo, bez ohledu na intenzitu provozu. Zahrnuje nehody se smrtelným, těžkým i lehkým zraněním.
- Absolutní počet všech nehod kritériem není. Není vztažený k intenzitě provozu a s ukazatelem RAR koreluje negativně (ρ = −0,28 na referenčním vzorku) — jeho zařazení by pořadí posunulo k úsekům s vysokou intenzitou dopravy, ne k nejrizikovějším. Místo něj vstupuje počet nehod se zraněním, tedy stejná veličina, jakou používá i RAR.
- Index je relativní k aktivnímu filtru. TOPSIS se přepočítává nad právě zvoleným výběrem úseků (rok, kraj, závažnost, třída pozemní komunikace). Pořadí i hodnota indexu se s filtrem mění — je to žebříček uvnitř zvoleného řezu sítě, ne absolutní stupnice. Hodnoty ze dvou různých filtrů nelze srovnávat.
- Které úseky index mají: ty s alespoň jednou nehodou se zraněním a se známou intenzitou dopravy ze sčítání ŘSD. Ostatní úseky index nemají. V Praze se TOPSIS počítá zvlášť pro úseky a zvlášť pro křižovatky sítě TSK.
Postup vychází z naší dříve publikované práce: doi.org/10.1016/j.ets.2026.100075. Uvedená referenční čísla (ρ, podíl společné variance) pocházejí z tamní analýzy Středočeského kraje za rok 2023.
06. Omezení a úskalí
Co stránka neumí a na co si dát pozor.
- Sčítání dopravy: průměrná denní intenzita pochází ze sčítání ŘSD 2020 a 2025. Pro každý rok se interpoluje mezi oběma sčítáními, mimo jejich rozsah se drží konstantní. Nula ve sčítání znamená „nezměřeno“, ne nulový provoz — takové sčítání se při interpolaci přeskočí a úsek bez naměřené intenzity ukazatele nemá. V letech s výrazně jinou dopravou (2020 COVID) může být hodnota zkreslená.
- Silnice bez sčítání dopravy: jsou v mapě jako šedá vrstva s počtem nehod, ale bez ukazatelů RAR, RSI, H a indexu TOPSIS — bez intenzity dopravy je nelze spočítat.
- Přesnost lokace nehody: souřadnice Policie ČR mají přesnost řádově v jednotkách metrů. Pásmo 15 m pokrývá většinu případů, ale úseky vedoucí blízko sebe mohou být v ojedinělých případech zaměněny.
- Přiřazení ve 2D: přiřazení nebere v úvahu výšku. U mimoúrovňových křížení tak může nehodu připsat úseku na jiném patře. U přibližně 1 % nehod rozhoduje mezi kandidátními úseky rozdíl vzdálenosti menší než 1 m.
- Sledované období: délka období t končí posledním dnem, za který jsou data nehod k dispozici, ne koncem kalendářního roku. Úsek se sčítáním dopravy, na kterém se ve zvoleném období nic nestalo, má ukazatele rovné nule.
- Praha a mimoúrovňová místa: i v síti TSK je přiřazení 2D. Nehody u možných mimoúrovňových uzlů a křížení jsou v aplikaci označené, ne vyřešené. Ukazatele úseků a křižovatek TSK nejsou přímo srovnatelné s úseky ŘSD, proto mají vlastní žebříčky.
- CDV metodická diskontinuita: skok v AF mezi roky 2020 a 2021 není inflací, ale změnou metodiky (zavedení WTP průzkumu). Porovnání ročních hodnot H přes tuto hranici je nekorektní — pro srovnání mezi roky používejte relativní pohled mezi úseky v rámci jednoho roku.
- Meteorologická data: používaná pro analýzu rizika podle počasí mají prostorové rozlišení v řádu jednotek až desítek kilometrů — lokální jevy (mlha v údolí, námraza na mostě) nejsou zachyceny věrně. Slouží jako proxy pro úsekovou analýzu, ne jako náhrada meteorologické stanice.
- Předpověď rizika: vychází z modelu ICON-EU s rozlišením přibližně 7 km. Vliv počasí na úseku se odhaduje z historie a u úseků s malým počtem nehod se přibližuje k silnicím stejné třídy. Předpověď ukazuje odchylku rizika pro průměrné vozidlo proti průměru úseku — není to předpověď nehody.
- Shluky nehod (KDE+): metoda Bíl, Andrášik, Janoška (2013, doi.org/10.1016/j.aap.2013.03.003) hledá místa uvnitř jednoho sčítacího úseku, kde se nehody hromadí víc, než by odpovídalo náhodě. Ukazatele RAR, RSI ani H nemění. Výsledky (počet shluků, jejich délka a síla) za různě dlouhá období nesrovnávejte. Shluk blízko konce úseku je označený „u uzlu“ — konec úseku bývá křižovatka.
- Místa k inspekci: řadí shluky nehod podle geometrie trasy v místě a podle ukazatele úseku. Geometrie se odvozuje z osy silnice, ne z projektové dokumentace, a dálnice se ve výchozím stavu vynechávají. Výsledek je seznam kandidátů na prohlídku na místě, ne závěr o příčině nehod ani o nutnosti stavební úpravy.
Dotazy
Napište, pokud chcete diskutovat metodiku
Připomínky, návrhy na rozšíření nebo alternativní zdroje dat jsou vítané.